Bulty u Šléglu

• Geomorfologie
• Pedologie

Podloží: Kvartér
Geomorfologické řazení: Meziměstská vrchovina
Katastrální území: Křinice
Obec: Křinice
GPS: 50°35'12.703"N, 16°17'19.498"E (zobrazit na mapě)

V intenzivně kultivovaných a především strojově obdělávaných zemědělských plochách je jen výjimečně možné setkat se s půdními nebo zemními tvary, které vznikají až delším, i mnohaletým nerušeným vývojem. Patří k nim i bulty, které se v nerušeném přírodním prostředí tvoří především na vlhkých a občas zatápěných loukách. I v případě výskytu u Šléglu vznikla skupina bultů na okraji slatinné louky na podmáčeném břehu malého toku (je výpustí a odvodem přepadu v hrázi rybníka), kam se již dlouhou řadu let nedalo zajet se strojovou technikou.

Bulty se tvoří při střídavém zatápění kořenů trav, ostřic a dalších bylin, kdy při vyšší hladině vody částečně odumírají a kořeny i stonky se rozpadají. Po opadnutí vody ale rostliny vždy od kořenů vyrazí znovu. Z odumřelých částí rostlin i kořenů se pak neustálým opakováním tohoto procesu postupně vytváří a nad okolní úroveň půdy narůstá kopulovitý až homolovitý půdní a zemitý tvar, na jehož vrcholu vždy přirůstá nová vegetace, zatímco stará vegetace již splývá dolů po povrchu zemního tvaru a postupně se rovněž rozpadá. Tyto organické zbytky spolu s minerální složkou zachycenou při periodickém zatápění vodou pak vytvářejí půdní substrát podílející se na nabývající hmotě a tvaru bultu. Tvar bultu tedy vzniká za přispění živé i neživé přírody a jako mladý, i současně vznikající půdní tvar, je řazen do nyní probíhající čtvrtohorní (kvartérní) geologie.

Ukázkově vyvinutá skupina bultů u Šléglu je velmi hodnotným příkladem tohoto přírodního a dnes již značně vzácného zemního jevu a pro snadnou dostupnost je i lokalitou vhodnou pro seznámení s tímto fenoménem.

Z archivního materiálu vypracoval: Jiří Kopecký
Foto: Oldřich Jenka, Stanislav Stařík

Zpět na seznam geologických lokalit >