Samaritánka

• Hydrogeologie

Podloží: Křída
Geomorfologické řazení: Polická vrchovina
Katastrální území: Žďár nad Metují
Obec: Žďár nad Metují
GPS: 50°33'20.660"N, 16°12'19.218"E (zobrazit na mapě)

Na jižním úbočí pověstmi opředené stolové hory Ostaš, v srdci vodonosné Polické křídové pánve, najdeme nad lesní cestou sestupný, vrstevní pramen v suťovém poli mezi mohutnými pískovcovými balvany, které vznikají postupným řícením okrajových skal.

V polovině 19. století byl pramen využit pro první vodovod obce Žďár n. Metují. Vodovod byl dokončen a vysvěcen 3.8.1856 na základě dohod mezi představenstvem polického kláštera a žďárskými sedláky. Bylo položeno 1.143 trub nákladem 1.360 zlatých a dohodnut nájem polickým benediktýnům 5 zlatých ročně za používané pozemky. Na balvanu nad pramenem je vytesán půvabný reliéf, jehož autorem byl žďárský kameník Celestýn Scholz. Výjev vytesaný do pískovce znázorňuje Krista se ženou u studny. Vytesaný nápis uvádí doslova (s malými chybami): „Kdybys znala dar Boží, a kdo jest ten, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys snad prosila jej a dal by tobě vody živé.“ Text odkazuje na Bibli (Jn 4,5-42), kde je popsáno setkání žíznivého Ježíše s obyvatelkou Samarie (Samaří), tedy Samaritánkou, kterou prosí, aby mu dala napít, avšak oplátkou nabízí vodu živou, po které, pokud se jí napije, již žena nebude žíznit, čímž myslí víru. Odtud i název studánky, který však také evokuje jiný význam – pomoc či milosrdenství ve vazbě na, jak se dříve věřilo, léčivé účinky čisté vody. Hned u lesní cesty pod vodojemem je zřízen přepad, kde je možné ochutnat tuto výbornou vodu. V sušších částech roku však přetok bývá jen velmi malý.

Z archivního materiálu vypracoval: Stanislav Stařík
Foto: Stanislav Stařík

Další informace:
http://www.estudanky.eu/476-pramen-samaritanka

Zpět na seznam geologických lokalit >