Pseudosopka u Šonova
- Petrologie
- Geologie
Podloží: Perm
Geomorfologické řazení: Meziměstská vrchovina
Katastrální území: Šonov u Broumova
Obec: Šonov
GPS: 50°35'25.936"N, 16°25'50.385"E (zobrazit na mapě)
Zalesněný vrch Homole, 2 km východně od centra obce Šonov, je jedním z okrajových vrcholů vulkanického hřebene Javořích hor, táhnoucího se dále k severozápadu po hranici s Polskem, a zvedajícího se vrcholem Ruprechtického Špičáku nad Meziměstím až do nadmořské výšky 880m. Horniny, které tento vrch vytvořily vulkanickým výlevem žhavého magmatu někdy v období spodního permu na konci prvohor, odpovídají svým složením bazaltandezitům (nazývaným někdy trachyandezity nebo dříve melafyry). Stratigraficky náležejí ke svrchním šonovským "melafyrům" v olivětínských vrstvách. Tyto andezitoidy, jak nazýváme souhrnně horniny podobné svým složením typické hornině andezit, zde tvoří malé skalky, blokové eluvium (nepřemístěná zvětralá a rozpadlá hornina na původním místě) nebo suť. Na skalních výchozech a úlomcích můžeme v hornině zaznamenat četné stopy hydrotermální přeměny (způsobené průnikem horkých mineralizovaných roztoků pevnou horninou) s mineralizací – skvrnité zbarvení původní světlejší horniny do černa, hněda nebo rezava, způsobené zde nejčastěji roztoky manganu nebo železa. Při místním rozpadu původního skalního masívu a vzniku kamenného moře zůstávají relativně hluboké nevyplněné prostory mezi jednotlivými balvany. Pokud není propojením prostor umožněna cirkulace vzduchu, pak se v nich hromadí v létě těžší studený vzduch. V zimě naopak po četných puklinách proudí relativně teplé výrony vlhkého vzduchu z dutin uvnitř skalního masívu. Za mrazivého počasí, obzvlášť počátkem zimy, bývá nad nehlubokou vrcholovou jámou s průduchy mezi balvany viditelný oblak páry a mlhy, způsobující po okraji jámy namrzající jinovatku. Díky tomuto úkazu se často používá místní název "Šonovská sopka". Jinak takovýto zemský průduch s popsaným úkazem nazýváme ventarola a v menší míře ho prý můžeme najít ještě na několika dalších místech Javořích hor.
Z archivního materiálu vypracoval: Stanislav Stařík
Foto: Stanislav Stařík
Další informace:
http://lokality.geology.cz/1833
Jáma na vrcholu kopce Homole mohla pravděpodobně vzniknout propadem dutin ve skalních sutích nebo byla uměle vykopaná.
Na nevšední geoturistickou zajímavost upozorňuje i tabulka Klubu českých turistů, umístěná na stromě vedle vrcholové prohlubně.
Zdejší andezitoidní horniny nesou četné stopy hydrotermální přeměny s mineralizací.
Při zimním výstupu na vrch Homole, kdy svahy nejsou zarostlé bujným bylinným porostem, si můžete všimnout suťového charakteru vrcholového kužele.
Vrchol Homole s vrcholovou prohlubní ve skalnatých andezitových sutích.
I v mírně mrazivém počasí je dokladem úniku teplejšího vlhkého vzduchu z podzemí jinovatka na větvích a trávě přímo nad vrcholovou prohlubní se skalními průduchy.
