Liščí kameny
- Geomorfologie
- Petrologie
- Geologie
Podloží: Karbon
Geomorfologické řazení: Žacléřská vrchovina
Katastrální území: Žacléř
Obec: Žacléř
GPS: 50°38'39.995"N, 15°54'55.163"E (zobrazit na mapě)
Asi 15 minut chůze po neznačené hřebenové lesní cestě od areálu bývalé nemocnice Žacléř (dnes Rehamedica) směrem k jihovýchodu narazíte vlevo od cesty v prudkém svahu na působivé skalní defilé skryté porostem vzrostlého smíšeného lesa. Výchozy bazaltandezitových láv, částečně odkryté i starým lomem, zde v severovýchodním úbočí kóty 582 tvoří až 20 metrů vysoké skalní stěny, sbíhající téměř po spádnici do údolí Křenovského potoka. V horní části skalního defilé jsou ve stěně dobře patrné struktury lávových proudů. K výlevu těchto bazaltandezitů (dříve označovaných jako melafyry) došlo při lokální vulkanické činnosti v období svrchního karbonu, v průběhu ukládání sedimentů žacléřského souvrství. Zdejší bazaltandezity jsou převážně masivní, celistvé, v horních partiích místy pórovité výskytem bublinek po sopečných plynech, tmavé červenohnědé až tmavošedé barvy. Rozsah a hranice tohoto vulkanického tělesa můžeme dobře vysledovat právě přímo v přístupové kamenité lesní cestě podle výskytu melafyrů nebo okolních rezavě hnědých slepenců v podloží.
Z archivního materiálu vypracoval: Stanislav Stařík
Foto: Stanislav Stařík
Až 20 metrů vysoké stěny skalního výchozu jsou skryté v bujném lesním porostu.
Kdysi v minulosti byla údajně část výchozu bazaltandezitů využívána také jako kamenolom. Svědčí o tom struktura skalní stěny i náznak zarostlé svážní cesty.
Ve stěně jsou dobře patrné struktury lávových proudů.
