Kamenec
- Geomorfologie
- Geologie
- Petrologie
Podloží: Perm
Geomorfologické řazení: Meziměstská vrchovina
Katastrální území: Šonov u Broumova
Obec: Šonov
GPS: 50°35'50.550"N, 16°24'34.873"E (zobrazit na mapě)
Asi kilometr severovýchodně od křižovatky u kostela v centru obce Šonov se vypíná hřbet s dvěma plochými vrcholy - kóty 554 a 557. Na západních a severozápadních svazích severního vrcholu v horní části úbočí nad lesní silnicí ukrývá smíšený lesní porost seskupení masivních vysokých skalních srubů. Skály Vás překvapí nejen mohutnými hranatými bloky nezvykle tmavé barvy, ale i zvláštně korodovaným povrchem výrazně tvrdé horniny po síti jemných puklin. Skalní masiv zde představuje relikt (zbytek) mocného lávového proudu, k jehož sopečnému – pravděpodobně trhlinovému pevninskému výlevu došlo koncem prvohor v období permu. Vytvářejí ho černošedé sklovité lávy - bazaltandezity (dříve melafyry) zvané weiselbergity, které chemicky představují nejbazičtější výlevné horniny permokarbonského vulkanismu. Patří ke svrchním šonovským "melafyrům" olivětínských vrstev. Pravidelná síť puklin v masívu podmiňuje hranolovitý rozpad skal. Masivní skalní sruby jsou výsledkem mrazového zvětrávání. Místní potok vytváří v severozápadním pokračování vrchu hluboce zaříznutou rokli, po jejíchž jihovýchodních svazích skály pokračují od silnice cca 150 m nad kapličkou po stoupajícím hřebenu směrem k Rudnému vrchu (kóta 654). Lokalita Kamenec představuje nejvýraznější výchoz "melafyrů" v Javořích horách. Stupňovité sruby a úpatní sutě jsou též znakem probíhajícího procesu řícení skal včetně projevů svahových nestabilit ve formě drobných sesuvů půdy a kamenné sutě.
Další informace: http://lokality.geology.cz/1836
Z archivního materiálu vypracoval: Stanislav Stařík
Foto: Stanislav Stařík
Mohutné skalní výchozy jsou zbytkem mocného lávového proudu, k jehož výlevu došlo v období permské vulkanické činnosti na konci prvohor.
Zdejší tmavošedé až černošedé výrazně sklovité lávy bazaltandezitového složení představují nejbazičtější typ permokarbonských výlevných hornin, nazývaný weiselbergit. Představují také nejbazičtější výlevné vulkanické horniny Javořích hor.
Vysokou tekutost (neboli nízkou viskozitu) bazaltandezitových láv dokládá na jednom ze skalních výchozů vypreparovaná zachovalá výplň lávového tunelu, vzniklého ve starším lávovém proudu a zaplněný magmatickou taveninou při následujícím lávovém výlevu.
Výchozy bazaltandezitů se rozpadají do mohutných skalních bloků, přičemž dokladem stále probíhajícího procesu řícení skal a svahové nestability úbočí jsou čerstvé výsypky kamenné suti a zeminy při úpatí některých skalních srubů.
