Kočičí skály
- Petrologie
- Geologie
- Geomorfologie
Podloží: Křída
Geomorfologické řazení: Polická vrchovina
Katastrální území: Žďár nad Metují
Obec: Žďár nad Metují
GPS: 50°33'54.001"N, 16°12'41.657"E (zobrazit na mapě)
Nedaleko od stolového vrchu Ostaš, vlastně na jeho severovýchodním úbočí, se nachází další menší skalní město Kočičí skály, označované někdy jako Dolní Labyrint či Dolní Ostaš. Tento soubor skalních útvarů se vytvořil na úzké, ale poměrně dlouhé plošině, zvané Kocouří hřbet. Jedná se vlastně o pískovcovou kru, která poklesla podél takzvaného Polického zlomu – tektonické poruchy probíhající od Police nad Metují severo-severovýchodním směrem k Teplicím nad Metují. Stejně jako sousedící vrchy Ostaš a Hejda jsou Kočičí skály tvořeny kvádrovými křemennými pískovci teplického souvrství - nejsvrchnějšími sedimenty, usazenými v oblasti vnitrosudetské pánve na dně křídového moře v závěru geologického útvaru druhohor, někdy před 90 – 85 miliony let.
Největším masívem Kočičích skal je skalní útvar Kočičí hrad, skrývající ve svém nitru romantickou soustavu průchodných chodbiček, průlezů, jeskyněk, průchodů a puklin. Dostanete se k němu po zeleně značené turistické cestě, odbočující z cesty od Ostaše do Dědova. Název prý upomíná na kočky divoké, které se zde hojně vyskytovaly až do 18. století. V těchto místech se nachází také jeskyně „Husitská mincovna“ kde si prý husité ve skrytu skal sami razili peníze. Další zajímavostí, avšak na jihovýchodním okraji Kočičích skal, je Sluj Českých bratří, kde se prý po bitvě na Bílé hoře scházeli Čeští bratři před svým odchodem z vlasti. Hovoří se o tom, že na podzim roku 1921 objevil Antonín Krtička ve Sluji kámen s letopočtem 1627. Jelikož ale Čeští bratři na Policku nikdy nepůsobili a písemné doklady o konání bohoslužeb v ostašských skalách neexistují, je třeba vše chápat jako místní pověst. Krtičkův nález památného kamene je podle historiků mystifikace. I tak však hluboká a temná Sluj se zaklíněnými pískovcovými bloky vysoko nad hlavou stojí za prohlídku jako nevšední přírodní a geologická zajímavost. Zbývá pouze podotknout, že Kočičí skály jsou od roku 2008 vyhlášenou přírodní památkou jako území s geomorfologicky významnými útvary, a je tudíž při návštěvě třeba dodržovat všechny zákonné ochranné podmínky.
Další informace: http://lokality.geology.cz/97
Z archivního materiálu vypracoval: Stanislav Stařík
Foto: Stanislav Stařík
Kočičí hrad představuje monumentální skalní masív těsně přimknutých plochých pískovcových věží na severním okraji Kočičích skal.
Zelená turistická značka Vás zavede až do hlubin tzv. Dolního labyrintu.
Temné chodby skalního labyrintu jsou po stěnách vlivem selektivního zvětrávání vrstevnatých pískovců vyzdobené nejrůznějšími mikroformami pseudokrasové modelace a dno je vystlané jemným křemičitým pískem z rozvětrávajícího povrchu okolních skalních bloků.
V úzkých rozsedlinách mezi skalními věžemi jsou nezřídka ve výšce zaklíněné pískovcové balvany zřícené z vrcholů skal.
Hlubokou a asi 30 metrů dlouhou Sluj českých bratří můžete objevit na východním okraji Kočičích skal.
Pohled na Kočičí hrad z Krtičkovy vyhlídky na severní vrcholové hraně stolové hory Ostaš. Ve stejné úrovni kdysi býval i povrch pískovcové desky, ze které nám po tektonickém poklesu a denudačních procesech zbyly jen vrcholky Kočičích skal.
