Vysoký kámen

• Geologie
• Geomorfologie

Podloží: Křída
Geomorfologické řazení: Polická vrchovina
Katastrální území: Stárkov
Obec: Stárkov
GPS: 50°32'12.896"N, 16°9'43.651"E (zobrazit na mapě)

V malé vzdálenosti na severozápad od vyhlídky Vysoký kámen u Stárkova se nachází zdejší největší a geomorfologicky unikátní zajímavost. Ve svahu, ve směru souběžném s hřebenem, se zde široce otevírá přes 100 metrů dlouhá a více jak 20 metrů hluboká skalní rozsedlina, která vznikla hlubokým gravitačním rozrušením vysokého a příkrého svahu s následným odsednutím a odkloněním i poklesnutím odloučené části masívu. Rozsedlina má ve směru k hřbetu vysoké kolmé stěny, protější stěny jsou různě ukloněné na vnější stranu. I uprostřed této mohutné rozsedliny vystupuje několik různě vysokých a různě odkloněných opukových věží a skalních úštěpů. Dno je pokryto kamenitou sutí různé velikosti a také neznámé mocnosti. Výskyt tzv. „mastných fleků“ (vytátých míst v době sněhové pokrývky) prozrazuje, že se pod sutí nacházejí dutiny neznámého objemu.

Součástí Polické vrchoviny tvořené mořskými sedimenty svrchní křídy je i dvojitý lem okrajových asymetrických hřbetů, zvaných kuesty. Jejich vnitřní svahy jsou mírné, většinou až po hřebenové partie zemědělsky využívané, zatímco příkré vnější svahy jsou skalnaté a zalesněné. V těchto čelních svazích vystupují jednotlivé vrstvy tvořící geologické složení hřbetů. Ty odolnější vrstvy pak ze svahu vystupují jako skalní sruby i izolované skalní věže. Celé defilé skalních srubů se vyskytuje i ve svahu Stárkovské kuesty (podobně i na kuestách dalších). V hustém sledu vedle sebe zde v nejvyšší části svahu vystupují vysoké skalní sruby přerušované příkrými rozsedlinami a erozními rýhami zaplněnými nezpevněným suťovým materiálem. V části hřebene zvaném Vysoký kámen jsou temena skalních pilířů dostupná zeleně značenou turistickou stezkou od blízkého hřebene kuesty a stala se vyhledávaným místem s výhledem na malebný Stárkov s jeho zámkem v hlubokém údolí Dřevíče, k bájnému vrchu Turov a na hřeben Jestřebích hor. Lokalita je rovněž přístupná modře značenou turistickou stezkou vycházející ze Stárkova (náměstí).

Větší rozsedlina tohoto typu není z pseudokrasových terénů ČR známá. Neobvyklý a tajemný přírodní jev dal vzniknout i místním pověstem, např. o skrytých pokladech nebo o podzemním městě trpaslíků, což také již dávno vedlo ke zdejšímu lidovému pojmenování Trpasličí rokle.

V horních částech svahů vnějších kuest Polické vrchoviny bylo zjištěno ještě několik lokalit stejného geomorfologického charakteru a jevu, které se však nacházejí v daleko menších morfometrických rozměrech a při špatné dostupnosti.

 

Z archivního materiálu vypracoval: Jiří Kopecký

Foto: Oldřich Jenka, Stanislav Stařík

Další informace:
http://lokality.geology.cz/1500

Zpět na seznam geologických lokalit >