Podloží: Perm
Geomorfologické řazení: Meziměstská vrchovina
Katastrální území: Broumov
Obec: Broumov
GPS: 50°35'13.871"N, 16°20'3.862"E (zobrazit na mapě)
Částečně přírodní výchoz a částečně i umělý odkryv příkrých skal na kterých stojí mohutný benediktinský klášter, a k severu se táhnoucí klášterní zahrada, je složen z jemných červenohnědých prachovců a jílovců. Jejich časté prostřídávání a odlišná pevnost a odolnost vůči rozvětrávání vytváří skalní stěnu s vystupujícími (více odolnými polohami) a vhloubenými (silněji rozvětranými) partiemi. Horniny permu a triasu, tvořící výplň Meziměstské vrchoviny na jejím povrchu, vystupují od východu k západu ve sledu od nejstarších po nejmladší: nejstarší jsou novorudské vrstvy, následně olivětínské vrstvy a martinkovické vrstvy - společně tvoří broumovské souvrství. Jako mladší dále následují trutnovské souvrství a bohuslavické souvrství již svrchního permu. Na těchto nejmladších permských sedimentech leží bohdašínské souvrství, které však již náleží do následného geologického období triasu.
V jiných polohách odkryvů martinkovických vrstev, především v pravobřežním nárazovém srubu řeky Stěnavy a jejích přítoků se k prachovcům a jílovcům přidávají i barevně odlišné polohy s pevnějšími silicity a s vápenci vižňovského, hejtmánkovického a jetřichovského obzoru. Nárazový břeh Stěnavy s příkrým svahem táhlých, jen krátce přerušovaných pahorků v celé délce pravobřežní vzniká gravitačním zahlubováním a erozí řeky do pravobřežních hornin po sklonu geologických vrstev.
Celkově jsou martinkovické vrstvy lehce zvětratelné a rozpadavé, proto jejich odkryvy rychleji podléhají změnám jejich reliéfu. Místy ( ve skalních srubech a stěnách v pravobřeží Stěnavy) se vyskytují i vhloubené pseudokrasové jevy jako skalní převisy, případně i drobné puklinové nebo rozsedlinové jeskyňky, jejichž tvar rovněž podléhá rychlým proměnám reliéfu až po zánik podzemního jevu. Současná jeskynní forma (viz foto) na okraji evidované lokality při pěší komunikaci (se schodištěm pod klášterem) je umělou dutinou z období 2. světové války.
Z archivního materiálu vypracoval: Jiří Kopecký
Další informace:
http://lokality.geology.cz/1830
Na snímku je dobře patrná skladba martinkovických vrstev s prostřídáváním sedimentace kompaktnějších a pevnějších poloh s polohami snadněji rozpadavými.
Na povrchu břidlicové skalní stěny je patrná nestejná odolnost jednotlivých vrstev horniny se vznikem pevnějších říms i vhloubených partií. Patrný je rovněž úklon původně subhorizontální sedimentace martinkovických vrstev.
Projekt je spolufinancován Evropskou uníí. Rozvoj cestovního ruchu a geoturistiky v regionu Středních Sudet
reg. č. CZ.11.2.45/0.0/0.0/15_003/0000304
Divadlo na Kačeří v Lachově uvede představení Městského divada v Mostě „Splašené nůžky“
31.8.2019 od 19:30 ho...
Více informací
36. Mezinárodní horolezecký filmový festival
proběhne v Teplicích nad Me...
Více informací
Geologická vycházka s Ing. Stanislavem Staříkem, geologem Národního geoparku Broumovsko: z Police nad Metují do lomu Kalabon a zpět do Police n. M....
Více informací
Toulejte se Broumovskem na turistickém portále www.broumovsko.cz.
Akce, mapy, články...